Maďarsko: nefunkční regulace kouření

Pozorný návštěvník Budapešti nebo turista holdující nikotinu záhy zjistí zajímavou, pro kuřáky nemilou věc.  V trafikách , barech a restauracích nelze koupit cigarety ani jiné tabákové výrobky. Jak je to možné ? Jak to ti obyvatelé Maďarska dělají že tak často a rádi kouří a cigarety nejsou k mání?

Odpověď není nijak složitá. Z otevřených zdrojů lze snadno zjistit, že maďarský parlament  v roce 2012 schválil  tabákový zákon který zakazuje kouření ve veřejných uzavřených prostorách a především zavádí státní monopol na povolování prodejen tabáku.  

Proto nyní je možné tabákové výrobky nakoupit jen v tzv.  národních prodejnách tabáku.  Jsou to prodejny se zatemněnými výlohami s nápisy pouze v maďarštině.  (Proto angličtinou vybavený turista má docela problém).  Takovýchto prodejen je pouhých 5 200 z více jak 42 000 míst kde bylo možné v minulosti zakoupit tabák.

Státní licence jsou udělovány rovnoměrně po celé zemi tak, aby na každých 2000 obyvatel připadla jedna národní prodejna.  Toto však vytváří velký problém především v malých sídlech  kde není tabák ke koupení a v oblasti Balatonu kde se v sezóně počet obyvatel znásobí.

Je však tato regulace funkční?  Z pohledu běžného turisty je možné říci že nikoli. Obyvatelé Budapešti kouří o sto šest a snad nejsilnější kuřáckou skupinou jsou dívky okolo 15 let.  

Toto dle mého názoru fatální selhání regulace ukazuje kam vedou důsledky rozhodnutí státních orgánů  které se lidem pletou do života a určují občanům co je pro ně dobré a co nikoli.

A ještě jeden zajímavý postřeh zachytí vnímavý turista v příšeří budapešťských podchodů.  Nejrůznější existence tam prodávají cigarety z ruky do ruky a pečlivě se se ohlížejí zda je nesledují policejní orgány. (Černý obchod tabákem se trestá podle zákona pokutou až 50 mil. Kč).

Celá situace nápadně připomíná 80 – tá léta v ČSSR, kdy se z přítmí pasáží vynořovala individua a šeptala „ Bony chceš, bony?“.